Před 30 lety byla v Československu provedena vůbec první transplantace kostní dřeně dítěti od dárce mimo rodinu. A před 25 lety odstartoval celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací, ve Fakultní nemocnici v Motole.Mezi dárci až do roku 2003 převažovali příbuzní. Dnes je to naopak a u téměř tří čtvrtin ročně provedených transplantací darují krvetvorné buňky lidé, kteří nejsou z rodiny pacienta. U dětí je to dokonce ve čtyřech pětinách případů. Podle lékařů je u řady diagnóz transplantace od vhodného cizího dárce u dítěte stejně úspěšná jako od sourozence s vysokou shodou v transplantačních znacích. Odborníci se teď snaží zohlednit tento fakt v doporučených postupech.
První dětskou nepříbuzenskou transplantaci provedli lékaři 17. června 1992, rok po vzniku registru dárců v IKEM. Proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole, kde už od konce 80. let pro dětské pacienty fungoval sourozenecký transplantační program. Nepříbuzný dárce byl z Anglie. Kvalita štěpu ale nebyla dostatečná a pacient poté i vzhledem ke stádiu nemoci žil jen několik měsíců. V roce 1997 pak proběhla zcela úspěšná transplantace, po které pacient žije plnohodnotný život. V té době odstartoval i celý program nepříbuzenských transplantací „Šanci na to, mít v rodině vhodného sourozence, má u nás maximálně 15 dětí ze 100. Takže většina nemohla být transplantována, dokud nezahájily činnost registry nepříbuzných dárců a dokud jsme nezahájili vyhledávání takových dárců,“ popisuje prof. MUDr. Petr Sedláček, CSc., vedoucí transplantační jednotky Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole. „Jsme rádi, že registr pomáhá už více než třicet let a výsledkem naší spolupráce jsou stovky zachráněných životů. Bez obětavých dárců by to ale možné nebylo, tudíž velký dík patří všem dobrovolníkům, kteří jsou v registru evidovaní,“ říká Mgr. Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Prvnímu pacientovi, jehož transplantace byla před 25 lety zcela úspěšná, je dnes 31 let. Kostní dřeň potřeboval kvůli leukémii, dostal ji v 6 letech od německého dárce. „Prošel jsem chemoterapií, ozařováním, vším možným. V rodině se bohužel vhodný dárce nenašel, tak se začalo hledat v registru. Rodiče to tehdy vnímali dost dramaticky, protože ta léčba v podstatě začínala. Dnes mám sice nějaká omezení a jezdím na pravidelné kontroly, ale testy mám v pořádku a žiji běžný život,“ popisuje Jan K., pacient po transplantaci kostní dřeně.
Vývoj transplantací kostní dřeně v ČR:
· 1976 – první od sourozence (FN Hradec Králové)
· 1986 – zahájen program, dospělému od sourozence (ÚHKT)
· 1989 – zahájen program, první dítěti od sourozence (FN Motol)
· 1991 - první dospělému od nepříbuzného dárce (ÚHKT)
· 1992 – první dítěti od nepříbuzného dárce (FN Motol)
· 1997 – zahájen program od nepříbuzného dárce (FN Motol)
Vloni podstoupilo transplantaci kostní dřeně v ČR celkem 36 dětí. 30 z nich dostalo dřeň od dárce, který nebyl příbuzný. I když se stále hledá zpravidla nejprve mezi sourozenci, lékaři teď řeší, zda by se neměl v některých případech, a zejména u malých dětí, doporučený postup přehodnotit. „V posledních letech transplantujeme 80–90% pacientů buňkami nepříbuzného dárce z celého světa. Protože výsledky transplantací při použití velmi vhodného nepříbuzného dárce jsou u dětí stejné, jako při použití vhodného sourozence, začínáme v odborných kruzích diskutovat, zda v situaci, kdy je možno najít velmi vhodného nepříbuzného dárce, zatěžovat odběrem buněk mladší nezletilé sourozence,“ vysvětluje profesor Sedláček.
Nepříbuzenské transplantace převažují i u dospělých. Z celkových 222 dětských i dospělých pacientů, pro které se vloni úspěšně našel dárce, jich 150 dostalo krvetvorné buňky od toho nepříbuzného. I proto je důležité nadále rozšiřovat dárcovské registry. V Českém registru dárců krvetvorných buněk je evidováno přes 35 tisíc aktivních dobrovolníků. Každým rokem přibude do databáze průměrně kolem 1 500 nových dárců, naopak kolem 500 bývá vyřazeno. „Čím více dárců je evidovaných v registrech, tím větší je naděje pro pacienty, kteří vhodného dárce hledají. To je také důvod proč nelze dosáhnout stavu, kdy bychom mohli říci, že jich je v databázi dostatečný počet,“ vysvětluje Marie Kuříková.
Do Českého registru dárců krvetvorných buněk může vstoupit zdravý člověk ve věku 18–40 let. Pokud bude registrem osloven k darování, může si vybrat ze dvou možných způsobů. Namísto klasického operačního odběru dřeně z pánevní kosti dárci stále častěji volí ambulantní odběr pomocí separátoru krevních složek.