Před 35 lety se změnila česká dětská hematoonkologie – začaly transplantace kostní dřeně. Prvnímu transplantovanému dítěti je dnes 40 a žije ve Francii. Díky úsilí zdravotníků se podařilo zahájit program u dětí. Český registr dárců krvetvorných buněk se na něm podílí už tři dekády.
(Praha, 28. 11. 2024) Fakultní nemocnice v Motole – listopad 1989. Československo žije revolucí, zdravotníci se ale připravují na přelomový výkon. Poprvé v historii budou transplantovat kostní dřeň dítěti–pětiletému chlapci, který trpí leukémií. Transplantace je úspěšná a po několika týdnech
mohou chlapce pustit domů. Ten je vyléčený a později se stěhuje do Francie. Lékaři brzy zjišťují, že u dětí je transplantace kostní dřeně úspěšnější než u dospělých a zapojují i registry dárců kostní dřeně, které pomáhají v případech, kdy se nepodaří dárce najít v rodině.
Český registr dárců krvetvorných buněk spolupracuje s Fakultní nemocnicí v Motole už přes 30 let. Za tu dobu místní zdravotníci transplantovali kostní dřeň více než 750 pacientům. Transplantace od nepříbuzných dárců u malých pacientů provádějí jako jediní v celém Česku. „Transplantace kostní dřeně přinesla průlom v léčbě hematologických onemocnění a u dětí také v léčbě některých vrozených metabolických poruch a poruch imunity,“ říká přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol Lucie Šrámková.
Zpočátku bylo ročně transplantováno jen několik dětských pacientů z celého Československa. Zachránit se podařilo jen část z nich. Dnes je úspěšnost transplantace vysoká, blíží se k 90 %. Na registr se nemocnice obrací v případě, ve kterém nemůže darovat nikdo z rodiny. „Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu 10 z 10 v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců – šance na ni je 25 procent. Testují se i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,“ popisuje vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak i v zahraničí.
Vzpomínka prof. MUDr. Jana Starého, DrSc. – emeritního přednosty Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol na první transplantaci u dítěte
„My jsme věděli, že transplantace kostní dřeně musíme začít dělat, protože chemoterapie ne vždy fungovala,
zároveň jsme viděli, že se transplantace u dětí už dělají v západní Evropě a jejich výsledky se zlepšují. Je ale
potřeba říct, že jsme měli v začátcích dost improvizované podmínky. Měli jsme na oddělení dva takzvané Ostrovy
života, které nám umožňovali mít děti v chráněném prostředí. A díky transplantacím u dospělých už byly
i specializované laboratoře na vyšetření shody u dárce a příbuzného příjemce. Transplantace kostní dřeně
u dospělých měly tehdy za sebou tříletý program.
Měli jsme zkušenosti s léčbou leukémie, tak jsme tušili, jaké jsou potenciální komplikace. A měli jsme motivované
rodiče, kteří byli ochotní podstoupit riziko. A to byla právě rodina toho pětiletého Michaela, kterému se leukémie
vrátila. Celá transplantace byla velmi komplikovaná. Největší problém byla celková anestezie kvůli ozáření.
Michael musel být 8 hodin uspaný a anesteziolog u něj nesměl být. Nakonec jsme to zvládli a očekávané
komplikace u toho prvního pacienta nebyly vůbec dramatické, vše proběhlo velmi dobře, a tak jsme odstartovali
ten program.“
Podmínky vstupu do Českého registru dárců krvetvorných buněk
• věk od 18 do 40 let věku (dárce je registrován do 55 let včetně)
• výborný zdravotní stav
• bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
• hmotnost více než 50 kg
• veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
podrobnější informace – www.darujzivot.cz